Gothenburská stálice v minulém roce vydáním opusu “Reroute To Remain“ konečně rázně přeťala svazující tenata stagnace a vydala se novou, pro mnohé však velice diskutabilní cestou. Uhlazenější produkce, jasné nu-metalové citace nebo Fridénovy pokusy o čisté klenuté vokály vzbuzovaly oprávněné obavy, zda se IN FLAMES nedostali až příliš blízko komerční bažině, ze které již nebude návratu
Dle mého názoru zachycuje “Reroute To Remain“ jakousi mezifázi vývoje kapely, křečovitý pokus oprostit se za každou cenu od Whoraclovsko/Colonyovské šablony, přijít s něčím novým a uspokojit tak kritiky i všechny sorty posluchačů, milovníky starší tvorby počínaje a nu-metalem zasaženou generací pubescentů konče. Pokus se zdařil tak napůl, IN FLAMES sice úspěšně unikli stereotypu, ale zárov nedokázali prokazatelně definovat své nové směrování. Vznikla jakási všehochuť, schizofrenní nahrávka, která kapele nejenže vůbec nepomohla, ale naopak jí opět přinutila řešit stejný problém, se kterým se potýkala po vydání “Clayman“. Totiž odpovědět na otázku “Jak dál“?
“Soundtrack To Your Escape“, soundtrack pro útěk, možná by se chtělo říci soundtrack k objevu nových cest a kdysi nemyslitelných směrů… Podařilo se IN FLAMES na druhý pokus definitivně nalézt své nové já? Domnívám se že ano. “Soundtrack To Your Escape“ v sobě sice nezapře výrazné reminiscence z období “Whoracle“ (zdvojené kytarové běhy a Strömbladovy naprosto typické riffy musíte bezpečně identifikovat i kdyby vás budili třeba ve tři ráno) ale zároveň je plné nejrůznějších samplů a celkově velice výrazně sympatizuje s nu-metalovými tendencemi dnešních dnů. Nevěříte? Tak si pusťte říznou pop/metalovou hitovku “Evil In A Closet“, jejíž nebezpečně nasládlý explozivní refrén s kombinací melodického a agresivního zpěvu nemá daleko k produkci třeba i takových LINKIN PARK (!). Frontman Anders Fridén se ještě více než na “Reroute To Remain“ snaží využívat vedle svého nabroušeného vypjatého řevu i melodický vokál. Tady ale padá pomyslná kosa na kámen, protože všichni dobře víme, že Fridén zrovna není žádným extra zpěvákem, ale má štěstí, že ve studiu jdou nedostatky v jeho zpěvu celkem bez problémů zamaskovat samply a zkreslit na únosnou míru celou škálou elektronických efektů. Hojné využití čistých hlasových poloh v refrénech a bridgích ale plamennou eskadru staví do stejné řady, v jejímž čele dnes stojí nedostižní SOILWORK. A přiznejme si, že srovnání obou kapel nevyznívá zvláště při kvalitách Björna “Speed“ Strida pro gothenburskou pětici právě dvakrát lichotivě (ona paralela ze SOILWORK je ještě více umocněna díky přítomnosti pro IN FLAMES nezvykle obhroublých thrashových spodků).
Zajímavým tahem je zařazení tvrdé kompozice (v kontextu současné tvorby kapely) “F(r)iend“ na pozici zahajovacího tracku. Dominuje plíživá a znepokojivá atmosféra, kytary strojově odsekávají jeden zatěžkaný riff za druhým a k prasknutí napjaté hlasivky mají sílu prorazit ušní bubínky. Jako vzorová ukázka nových IN FLAMES by mohl sloužit hit par excellence - singlová “The Quiet Place“. Krátká jednoduchá skladba se rozjíždí úspornou melodickou linkou, Fridén plačtivě deklamuje, přichází bridge a vše završuje rozmáchlý melodický refrén, mající ambice v pohodě prorazit na přední pozice v zaoceánských žebříčcích.
IN FLAMES 2004? Životaschopná a především spolehlivě FUNKČNÍ kombinace nu-metalu s extrémně melodickým thrash/death metalem, která má dnes rozhodně co říci. Místo napřáhlých hymen z epochy “Whoracle“ nastupují o poznání jednodušší, tří až čtyřminutové moderní metalové nájezdy s hitovými refrény účinkujícími na první poslech. Na “Soundtrack To Your Escape“ se ale najdou i protiklady chytlavých popěvků, jako je osmá rozjetá thrash/deathová rubačka “In Search For I“. I když budu vždycky dávat přednost starší tvorbě kapely, proti její nové tváři nemám výraznějších námitek. IN FLAMES rázně skoncovali se stylovým přešlapováním a s konečnou platností zvolili pro mnohé z nás očekávanou cestu - cestu relativně snadnou, cestu komerční, cestu, na jejímž konci čekají zaplněné arény a opojná vůně úspěchu.